Domov mládeže Studentská ( Domov mládeže a školní jídelna, Praha 6 – Dejvice, Studentská 10)

je školské ubytovací zařízení, které poskytuje žákům středních a studentům vyšších odborných škol (dále jen studentům) kromě ubytování a celodenního stravování také výchovně vzdělávací činnost navazující na jejich studijní programy ve školách. Vede studenty k plnohodnotnému využívání volného času formou zájmových činností. Domov mládeže je smíšený, tzn., že umožňuje ubytování chlapcům i dívkám. Kromě hlavní budovy v Praze 6 ve Studentské ulici má domov mládeže odloučené pracoviště v ulici U Boroviček. Toto pracoviště je určeno pouze pro ubytovávání plnoletých studentů.


Hlavní budova domova mládeže se z hlediska dopravního spojení nachází v klidné lokalitě
v bezprostřední blízkosti stanice metra Dejvická, konečnou stanicí metra linky „A“ směrem
k Ruzyňskému letišti. Dopravní uzel kolem Dejvického náměstí v Praze 6 umožňuje výborné dopravní spojení do centra města metrem (na Václavské náměstí za cca 6 minut) a řadou tramvajových a autobusových linek do ostatních částí města.
Budova domova mládeže navazuje na blok domu, který ji spojuje s objekty vysokoškolských kolejí (nejblíže Sinkulova kolej) a vysokoškolskými objekty Českého vysokého učení technického a Vysoké školy chemicko-technologické. Budova domova mládeže navazuje na vysokoškolský kampus Prahy 6, jehož součástí je i nově otevřená Národní technická knihovna.

zřizovací listina
Jde o lokalitu zařazenou do památkově chráněné zóny. Budovu navrhl ve dvacátých letech minulého století renomovaný český architekt Bohumil Kozák pro potřeby ubytovávání studentů z chudších rodin navštěvující školy města Pražského za 1. Československé republiky. Na původní fasádě budovy byl z čelní strany z ulice Studentská umístěn nápis KONVIKT STŘEDOŠKOLSKÉHO STUDENTSTVA a objekt jako celek od roku 1930 do současné doby sloužil vždy výhradně k ubytovávání mimopražských studentů. Na tehdejší dobu bylo vybavení budovy vskutku moderní. Mezi kuchyní a jídelnou již tehdy byly instalovány výtahy na dopravu potravin, velkokapacitní pokoje byly vybaveny vestavěnými skříněmi s nástavci ve zdi, půdní prostory sloužící jako kufrárny byly vybaveny střešními okny. Tehdejší konvikt měl kromě společenských místností a tělocvičen pro chlapce a dívky i vlastní hospic, dále prádelnu, žehlírnu a služební byty pro personál. Mezi velkokapacitními ložnicemi byl umístěn v každém podlaží vždy malý pokoj pro personál. Budova se z konstrukčního hlediska skládá ze železobetonového skeletu s vyzdívanými nenosnými příčkami i obvodovými zdmi, prostorové uspořádání je souměrné se dvěma schodišti a se dvěma navazujícími vchody do budovy z uličního chodníku. Na zadní trakt budovy navazuje přiměřeně velká uzamykatelná a oddělená zahrada plnící zároveň i funkci příjezdové cesty pro zásobování separátním automobilovým příjezdem.